Nesnáším...

... šroubovací vršky u sektů...

Medvěd výletník

Ve včerejším článku, kterého jste si už jistě všichni všimli, jsem se zmínila o mém milém muži. Můj nejmilejší medvěd je naprosto báječný, mě nechává zběsile fotit. A protože medvěd velmi často cestuje někam kvůli práci, můžu zdokonalovat své fotografické schopnosti a mám co spamovat. Dovolte mně tedy abych se s Vámi o některé fotky podělila.

Vážení přátelé a čtenáři, doufám, že si užíváte 1. máj plnými doušky. Pokud jste to ještě neudělali, tak nezapomeňte chytit drahou polovičku, nebo někoho jiného a šup pod rozkvetlou třešni, ať neuschnete.

A na závěr něco pro zlepšení nálady

Mějte se a smějte se!

Medvědův medvěd

Začalo to psaním - nevinně,

sraz z toho vyvinul se - ve vteřině.

Vlastně vůbec nevinný,

když s bičíkem a učením spojený.

Zkouška hotová není pořád,

dozor špatný, medvěd neučí se… neřád!

Že učení se nekonalo,

s tím se jaksi počítalo.

Copak se to ale stalo,

něco divného se událo.

Na první pohled láska zřejmá,

není vůbec samozřejmá.

Divný pocit na hrudi mám,

je to infarkt(!) - velký strach mám.

Moje srdce strašně hbitě bilo,

Infarkt nikde, že by pro Petra, se rozbušilo?

Už je tomu asi tak,

snažím se zjistit, jestli platí to i naopak.

Miluje mě, to je krásné,

že vztah chci, je náhle jasné.

Známe se však pouze krátce,

nepůjde to určitě nijak hladce.

Překvapivě snadno to šlo,

medvěd zeptal se, a ono to vyšlo.

Dneska už jsme spolu měsíc,

snad jich bude dalších minimálně tisíc!

Je mně s ním tak strašně krásně, 

že nutí mě to skládat básně.

Medvěd našel medvěda,

věřte, že nikomu už ho nedá.

Nezkazí nám to žádná ulmannovic pi*a,

k dalšímu výročí snad bude nová číča.

Chodíme spolu hodně fotit,

tak jsem se rozhodla na konec článku pár fotek hodit.

Toť pro dnešek vše, přátelé. Mějte se a smějte se!